Fejeton: SEO „V pohybu a potu tváře“

Myslím si, že člověk má už nějak ve své přirozenosti zakódovanou touhu po hledání tajemství života, a totéž, řečeno s určitou nadsázkou, platí i pro hledání na internetu. Ti, kteří se v tomto prostředí chtějí se svými webovými stránkami prosadit a být vidět, touží nahlédnout do tajemství záhadných algoritmů vyhledávačů, vstoupit do pečlivě střežené oblasti a utrhnout pro sebe ovoce poznání. V oblasti SEO (Search Engine Optimization) se stejně jako jinde vyskytují nepravdivé informace či kolují mylné představy, například že Google penalizuje duplicitní obsah a jiné. V posledních letech se proto společnost Google snaží vnést určité porozumění a poznatky do této oblasti prostřednictvím aktivní komunikace s webmastery a lidmi zajímajícími se o SEO. K tomu slouží například videohovory s webmastery, konference, zprávy na Twitteru a další. Dne 24. 11. 2016 proběhla první diskuze českých webmasterů a marketingových specialistů s Johnem Muellerem, který pracuje v Google na pozici Webmaster Trend Analyst.

Sam Marsden ve svém článku „10 Facts You Think You Know About SEO That Are Actually Myths“ uvádí 10 mylných přestav o SEO, mezi něž patří i prohlášení, kterým kdysi Andrey Lipattsev vzbudil velkou pozornost, totiž že třemi nejvýznamnějšími hodnoticími faktory pro Google jsou odkazy, obsah a RankBrain . Autor zmíněného článku však upozorňuje na to, že John Mueller v jednom ze svých rozhovorů s webmastery (19. 9. 2017) toto tvrzení odmítl. Není možné přesně určit nejdůležitější hodnoticí faktory, protože vždy záleží na zadaném vyhledávacím dotazu a v úvahu se musí brát i změny a vylepšení, které Google dělá každý den. Webmasteři a SEO odborníci by se měli zaměřit na to, aby webové stránky byly pro uživatele přívětivé a užitečné. A já k tomu dodávám, že k tomu patří kvalitní produkt a služba, její pravdivý popis, účinná a důvěryhodná prezentace.

Vzpomněl jsem si v této souvislosti na fejeton „Jak se dělá štěstí“ od Věroslava Mertla (Přemítání o věcech vezdejších, Host, Brno 1997, s. 11-13), v němž píše, že „opravdovému štěstí se nejlépe daří zrovínka tam, kde je člověk nejméně očekává, kde mu dokonce ani příliš o ně nejde a kdy on sám navzdory  přitažlivosti, která ho táhne jen k sobě, se vydává v přímém protisměru, tu k labuti, tu ke stromu, tu k bližnímu nebo třeba k velrybě, a tímhle zdánlivě nevysvětlitelným pohybem dává štěstí pravý šmak, obsah, rozměr i pořadí“.  Touze po poznání nelze bránit, ale někdy je lépe nevstupovat za každou cenu tam, kde je to člověku zapovězeno, a místo toho své úsilí soustředit na to, na čem opravdu záleží. „Probatum est, čili ptáte-li se, jak se dělá štěstí, tedy zásadně v pohybu a v potu tváře, a navrch zrovna v té umrněné, ošoupané, všelijaké pomuchlané a někdy i opovrhované každodennosti, v níž je všechno tak krásně vymyšleno, jako dejme tomu v samotném kosmu, což neříkám jen tak z flancu.“